Naši Neandrtálskou osadu přepadlo v noci několik mamutů, všechny příbytky srovnali se zemí a vzali, potažmo snědli, všechno jídlo.
Byli jsme proto vybráni, abychom co nejrychleji našli nějaké to jídlo, jinak by naše tlupa byla odsouzena k zániku.
Vydali jsme se tedy do nedaleké jeskyně, kde mělo být údajně mnoho zásob. I když jsme tuto jeskyně celou prozkoumali, nalezli jsme jen pár zbytků masa.
Vypočítali jsme, že tolik masa vystačí jen polovině tlupy, a že tedy budeme muset rozhodnout, která polovina přežije a která bude odsouzena k zániku.
Rozdělili jsme se tedy na dvě poloviny a utkali se v souboji na život a na smrt. Byl to napínavý boj. Vítěz však mohl být jen jeden. Po ukončení boje obdrželi vítězové svoji odměnu, a poražení se museli spokojit s tím, že pouze čekají na smrt.

Naštěstí byli vítězové tak hrdinští a nabídli poraženým, že jim pomůžou najít další maso, aby i oni mohli žít. Po krátké poradě nás napadlo, že bychom mohli najít ty mamuty, co nás v noci přepadli. Byl to nelehký úkol, ale nakonec jsme mamuty našli a sebrali jim jídlo, jěž nám v noci vzali.

Konečně jsme všichni měli tu jistotu, že neumřeme hlady. V cestě nám však stál ještě jeden úkol, a to, najít cestu zpět. Byli jsme zcela dezorientovaní, museli jsme proto najít nějaké vyvýšené místo, aby jsme se na okolí koukli z ptačí perspektivy a nalezli tak cestu, kterou máme dále pokračovat.
To se nám povedlo, a tak jsme šťastně dorazili zpět do naší osady, kde sme byli přivítáni ženami a dětmi, jež zůstali v osadě.