Naše dobrodružství začalo poněkud zmateně. Na nádraží jsme pana E, jak jsme si mu zvykli říkat, ne a ne nalézt až nakonec došla zpráva, že cestou do Brna zabloudil ve Svitavách. Ovšem ani tam se nám na něj dlouhé chvíle nedařilo narazit. Díky několika stopám, které nám zanechával na pouličních lampách, jsme se s ním konečně setkali v parku Jana Palacha. A setkání to bylo kouzelné! Nejen, že městečko Svitavy vonělo jarem a procházka byla velice příjemná, ale pan E se navíc ukázal jako skutečný gentleman a přivítal nás velice vřele. Jako omluvu za svoji nedochvilnost a „nedomístnost“ nás pozval na filmový večer do místního (opravdu nádherného!) biografu, kde jsme shlédli nekonečně vtipné představení s názvem Croodsovi. O zábavu nebylo nouze a filmové momenty nás bavily i cestou na nádraží. V pozdních hodinách jsme se pak konečně vydali do filmu našeho průvodce – pana E.

Ráno jsme si uvědomili, že abychom s panem E mohli náš čas strávit ve filmu, potřebujeme vlastní filmové příběhy. Pro jejich získání jsme navštívily maskérnu, kostymérnu, dabérnu, filmovou střižnu a další místa spojená s filmovým průmyslem, kde jsme si vyzkoušeli práci jednotlivých pracovníků. Po obědě nás navštívil hledač talentů, který nás upozornil na pořádaný casting světově známé společnosti WAYNE Boss v Pusté Rybné. Vybrali jsme si role, promysleli svá vystoupení a vydali se naše talenty ukázat světu. A pan režisér byl nadšený! Prý se moc těší a natáčení s námi. Po návratu do tepla náš filmový den ale zdaleka neskončil. Shodou okolností se ten večer měl slavnostně znovuotevírat Čachnovský biograf a pan E nám všem zajistil lístky. Spolu s majitelem biografu jsme si to moc užili. Vyfotili jsme se do novin, přestřihli pásku a shlédli další skvělé představení, jehož součástí byly i naše příběhy a do něhož jsme měli tu čest čas od času zasahovat. Pak ale propukla panika. Biograf se ocitl v plamenech. Díky několika našim statečným dobrovolným hasičům se nám však podařilo téměř vše zachránit. Velké díky!

Nedělní dopoledne se neslo v duchu Velikonoc, což obnáší barvení vajíček a pletení mrskaček. Odpoledne jsme si zahrály spoustu zábavných her a po výborné italské večeři jsme si vyšli do večerní taneční školy. Taneční instruktoři si pro nás nachystali několik vystoupení a nechyběla ani lekce stepu a improvizační cvičení. Náramně jsme si to užili a tanečně jsme se bezpochyby zdokonalili. Závidíme panu E dobu, ve které žije. Tehdejší hudba se nám moc líbí!

A pondělí? Ač bylo velikonoční, sněžilo jako v prosinci. Ale ani to naše kluky neodradilo a holky to pěkně schytaly. Pak už ale nastal čas, abychom se vrátili k našim skutečným příběhům do našeho skutečného světa. A tak jsme ten filmový kolem třetí hodiny odpoledne opustili.
Nashledanou, pane E!